Císařské zahrady

Velkorysé, rozlehlé, bohaté v detailu i v množství samostatných prostorů v rámci celku, koncipované na harmonickém vztahu vodních ploch a hor, to jsou přívlastky, které zdobí první typ čínských zahrad - císařské zahrady. Vzhledem k tomu, že jejich zakladatelem byl vždy císař jako neomezený vládce, odlišují se od ostatních typů na první pohled svou monumentalitou. Tradičně byly zakládány na principu souladu tří prvků - jezero, ostrovy, hory. Lze je označit za jedny z nejstarších zahrad - jejich vznik sahá do historie až 3.tisíce let zpět. Shlédnout však tyto staré zahrady není možné. Není to možné v současnosti, ale studovat jejich vývoj nebylo možné ani v dobách dávno minulých. A důvod? Prozaický. Nebylo snad horšího pokoření pro císaře a celou vládnoucí dynastii, jež prohráli boj o moc, než zničení milovaných a s obrovskými náklady, ale i s láskou, budovaných zahrad. A tak s pádem každé dynastie a nástupem nové docházelo s železnou pravidelností k plenění paláců a především k vypálení a naprosté zkáze zahrad. Nebyla to však otázka dávných století. Uvědomme si, že k poslednímu podobnému plenění zahrad došlo i pře nedávnou dobou, v roce 1860, kdy vítězná britská a francouzská vojska vypálila tzv. Starý letní palác (Yuang-ming.Yuan) i s jeho nádhernými zahradami.

Proto je možné navštívit a prostudovat pouze císařské zahrady, vzhledem k jejich historii, poměrně mladé. V Pekingu to byla např. zahrada nového Letního paláce(Yiheyuan), jejíž vznik lze datovat již do 13. stol., téměř zničená v šedesátých letech 19. stol. a na přelomu 19. a 20.stol. obnovená za vlády císařovny-vdovy Ci-Xi. Plocha Letního paláce je skutečně ohromující a svědčí o vpravdě neomezených možnostech císaře - cca 290 hektarů. Tři čtvrtiny rozlohy zaujímá vodní hladina jezera Kunming, jejímž vzorem se stalo Západní jezero v Hangzhou. Co musí každého vnímavého návštěvníka v tomto císařském komplexu především oslovit je okouzlující krajina, pozvolna se zvedající od jezera Kunming, ve které jsou zasazené nádherné, výrazně polychromované stavby. K nejpůsobivějším bezesporu patří 728 m dlouhá dřevěná galerie či koridor se zhruba 8 tisíci krajinomalbami a výjevy z čínských bájí, vinoucí se podél břehu jezera a poskytující nezapomenutelné pohledy z jedné strany na vodní plochu jezera se třemi umně modelovanými ostrovy, propojenými s východním pobřežím jedinečným sedmnáctiobloukovým kamenným mostem, a z druhé strany na množství menších, spíše komorních prostorů, úžasných ve všech detailech. Zajímavostí zahrady je neobvyklá rozměrná mramorová loď jakoby kotvící v zálivu jezera, kterou nechala vystavět císařovna-vdova Ci-Xi. Při pohledu na toto luxusní dílo napadne návštěvníka kuriosní souvislost. Obnovu tehdy zničené zahrady nechala císařovna Ci-Xi financovat z peněz původně určených pro potřeby námořní flotily. V komplexu zahrad, paláců, pavilónů a chámů Letního paláce může člověk pobývat dlouhé hodiny a stále objevuje nová a krásná místa. Není to pouze nejkrásnější z dochovaných císařských zahrad v Číně, ale zároveň je považována za jednu z nejslavnějších zahrad světa.

Neméně působivou císařskou zahradou pro nás byla císařská letní rezidence v Chengde, vzdálená 300 km od Pekingu, vybudovaná počátkem 18.stol. za vlády dynastie Qing. Soubory poměrně střídmých staveb umístěných na ostrovech v jediném rozlehlém jezeře, spolu s okolními svahy hor, na niž lze nalézt dvanáct buddhistických klášterů, v harmonii se stovkami rezidencí v horských údolích a roklích, vše obehnané vysokou zdí, svým vzhledem, avšak nikoliv monumentalitou ne nepodobnou velké čínské zdi, to je dodnes čitelná kompozice, přivádějící dnešního člověka v úžas.